Osobně se k darování stavím tak, že nereaguji na reakce typu: "beru", "mám zájem", "chci to", "pošlete prosím..." a podobné. Občas se setkám s ukřivděnou/pobouřenou reakcí, že jsem nevybral prvního v pořadí, ale to už patří k věci a nemám s tím problém. Když se dohodnu se zájemcem (zpravidla pošta, díky mému bydlišti), tak věc pošlu a dál se nezajímám, co s ní příjemce provede. I kdyby jí prodal, tak se tím nezabývám. Já za ní nic nechtěl, takže jsem spokojený, že za ní nic nemám. On mi dostatečně zdůvodnil, proč jí chce, a pokud ve zdůvodnění třeba lhal, je to jeho kaňka...
Z pozice příjemce vždy napíšu, proč věc chci. Když plánuji, že věc dále daruji (např. po opravě, zprovoznění, seřízení apod.) tak to rovnou napíšu. Neměl jsem doposud žádný problém, snad jen s výjimkou jediné reakce na můj Nickname, ale to je vlastně také v pořádku, každý se na svět díváme svou vlastní optikou a co jednoho těší, druhého zlobí…
Obecně jsem přesvědčený, že slušnost a vstřícnost je nejlepší způsob jak s druhými vyjít (nejen zde). A to i přesto, že je dost těch, kteří tyto způsoby chování považují za handicap, slabost, nedostatek které je možno ba dokonce nutno využít.
Hezký den…
je velice zajimavé že podle slohu se někteří lidé opakují. Z řádově desítek zájemců jsem vybral 2.
Možná jsou pravidla moc přísná ale říkám si že jako příjemce věci bych neměl brát věci jen proto že jsou zdarma. On tomu "gamble" člověk snadno podlehne.
Jako dárce mám přání (dalo by se říct že je to moje cena) aby věc sloužila a byla tím efektivně recyklována. Ovšem mám problem s tím jak se postavit k tomu že někteří zde evidentně věci prodávají či z nich těží kovy. Na jednu stranu super, zbavím se věci, ale na druhou vidím to že si někdo na mne vydělal. Což je ale v rozporu s tím že já sám přece věc vyřadil.
Jako (filosofické) příčinu tohoto problému vidím to, že to tu funguje na "odpustkovém" systému. My darujeme proto že chceme pomoci, pomáháme proto že sami občas pomoc uvítáme a velice nám vadí jen myšlenka na to že někdo založil svoji existenci na tom že pomáhat nebude takže mezi občasnými dary bude vždy v plusu. My si tedy darem kupujeme/přiživujeme dobrý pocit toho že nám možná někdo také pomůže, protože pokud jsme aktivní součástí darovací komunity tak jí tím přiživujeme.
A teď jak toho ven aby všechno i nadále fungovalo ? aby se zachovala ta až dojemná křehkost té ezo-hipízácko-punkového nezjištnosti ? Je vůbec cesta zpět když to jeden takhle rozpitvá ?
