Lásky královské a Sny králů

Povídkový triptych s historickým námětem, jehož hrdinkami jsou tři české královny. Královna Kunhuta, v útlém věku provdaná svým dědem, uherským králem Bélou, za nejmocnějšího a nejbohatšího evropského panovníka, "krále zlatého a železného", Přemysla Otakara II.; Eliška Přemyslovna, nešťastná žena Jana Lucemburského a matka nejslavnějšího českého krále a císaře Karla IV.; Rejčka, kterou jako děvčátko provdali za otce čtyř dětí, Přemyslovce Václava II., později za Habsburka Rudolfa, milenka pana Jindřicha z Lipé. Tři královny, čtyři králové a dva urození páni, devět osobností českých dějin třinácthého a čtrnáctého stolení v rozmezí několika desítek let. Každý čin jednotlivé osobnosti otvíral hluboké rány, vojska křižovala zemi, svár královských osob byl i odrazem hlubinného sváru doby. V příbězích tří královen, které vedle svých královských partnerů bojujících o moc a slávu koruny bojovaly o naplnění svého života a osobní štěstí, je nejen hluboce lidsky vystižen úděl ženy ve středověku, spoutané společenským posláním, ale odráží se v ních i širší hodnocení doby a zamyšlení nad životem.
Děj povídkového triptychu Lásky královské je položen do let, která byla poznamenána vzestupem i pádem Přemysla Otakara II., státnickým a kulturním úsilím Václava II., ale také rozkladem přemyslovské moci, zmatky po vymření rodu a pak začátky vlády Jana Lucemburského.
Autor se soustředil na výrazné okamžiky ze života tří královen a Sny králů-nový triptych, který je protějškem milostných osudů tří královen, zobrazuje vztah tří králů, Přemysla Otakara II., Karla Čtvrtého a Ludvíka Jagellonského, k České zemi a jejich trojí přístup k vladařským povinnostem a současně rozšiřuje pohled na české dějiny od doby posledních Přemyslovců do nástupu habsburské dynastie, která postupně zbavila český národ samostatnosti. Tématem je vztah krále k zemi, které vládne. Ten je v popředí a soukromý panovníkův život, zejména jeho milostné vztahy, se dostává na okraj, nebo vůbec chybí.