Xenofón, oddaný ctitel a žák Sókratův, souhlasil se svým učitelem především v tom, že filosofové se mají méně věnovat teoretickým úvahám, a více se zabývat věcmi užitečnými lidem.
V souhlase s tímto přesvědčením píše svůj román o Kýrově vychování. Chce v něm ukázat, jak prospěšná je v životě dobrá výchova, a v idealizované postavě perského krále Kýra vytváří obraz spravedlivého vládce.
