Příběhy z divokého Východu působí jako tajně pořízený zvukový záznam jednoho z tisíců rodinných mejdanů z doby normalizační. Účastníci večírku jsou typickým vzorkem českého člověka pozdně socialistického, z jehož uvolněné konverzace v soukromí pražského bytu je už cítit, že totalitě docházejí síly a blíží se její konec.
